|
 ČZ
125 Typ A Poválečná
historie tohoto legendárního obsahu patřila k největšímu Strakonickému
tažení v dějinách ČÍZI. To začalo v průběhu osudné druhé světové války,
která uvalila zatmění na náš celý motocyklový průmysl. Po dobu okupace,
kdy se stateční vlastenci Zbrojovky ze Strakonic nezalekli ani nacistů,
se podařilo připravit tajně nový motocykl ČZ 125 typ B. A pak to přišlo,
byli jsem osvobozeni od nacistů rudými bratry po boku amerických
kovbojů. A tak se dala Strakonická zbrojovka roce 1945 do práce nejprve
začali z výrobou předválečných motocyklu především motocyklem ČZ 125 A,
který byl převzat z Holandské verze motokola o obsahu 98. Byl mu upraven
válec s větším vrtáním a se dvěma výfukovými vývody o objemu 125 cmm.
Šlapky byly vyměněny za startovací páku na levé straně motoru. Přední
část měla tuhou vidlici odpruženou jednou centrální vinutou pružinou (Paralogramová
vidlice). Kola byla vyměněna za 19 palcová, kdežto u 98 byla 26 palcová.
ČEZETA 125 A se vyráběla do roku 1646, kdy byla nahrazena zcela novým
typem 125/B.
 ČZ
125 Typ B přišel v roce
1946 se zcela novým motorem s třemi rychlostmi ovládanými již nožním
řazením. Sekundární řetězový převod byl přesunut na pravou stranu
motocyklu kde byl hraněn důmyslným hraničen na němž byla uchycená
hustilka. Páka pro startováni spolu s řazeným rychlostních stupňů byla
umístněna po levé straně. Na pravé straně byl důmyslně umístněn ukazatel
zařazených rychlosti Přední část tvořila jednoduchá tuhá vidlice s
jednou centrální vinutou pružinou spolu s novým tvarem pláště předního
světla doplněného o tachometr. Palivová nádrž dostala novou podobu spolu
se schránkou po levé straně nářadí.. Tento pozoruhodný motocykl se nejen
proslavil svou jednoduchostí a dobrýma jízdníma vlastnostmi. Ale též
přispěl k získaní v roce 1947 k prvnímu Československému vítězství v
podobě stříbrné vázy v Šestidenní motocyklové soutěží. V roce 1948 byl
tento typ zdokonalen modelem 125/T.
 ČZ
125 Typ T se vyráběla
od roku 1948 s novou přední teleskopickou vidlicí tlumenou pomocí dvou
vinutých pružin na každé straně vidlice. Dolní kluzáky teleskopické
vidlice byly chráněny pryžovými manžetami. Téčko se vyrábělo s několika
změnami. První série byla původní. Druhá série od čísla stroje 1250 měla
změněné blatníky a přední kolo spolu s teleskopickou vidlicí. Třetí
série se od druhé lišila změnou klikové hřídele, nožním řazením a
vypínáním spojky. Čtvrtá série měla pozměněn řetěz a převodník s koly o
½ x 5/16. Po těchto úpravách přišel v roce 1950 poslední typ 150/C.
 ČZ
125 Typ C dostala v
roce 1950 hned dva nové prvky.Byl to především přepracovaný motor s tří
rychlostní převodovkou a spojkou v olejové lázni. Motor získal velmi
povedený design, který měl velice vhodně vyřešen kryt karburátoru spolu
s filtrem sání s přívěrou pro studené starty. Setrvačníkové magnetko
bylo stejné jak u typu T, mělo dvě světelné cívky, které tlumila
tlumivka ukrytá v přední masce světla. Třetí cívka sloužila pro
zapalování a byla přímo vyvedena zapalovacím kabelem ke svíčce. K
zastavení motoru sloužil originální knoflík, který po po zamáčknutí
nohou na pravé straně pod válcem zkratoval celou zapalovací soustavu.
Zadní tlumicí jednotku se vyráběla se začátku bez odpružení tak jak to
bylo u typu T. Po ní přisel nový prvek Zadního odpružení v podobě dvou
teleskopických tlumičů stejné konstrukce jako u známého Péráků. Sedlo
mělo nový pogumovaný tvar s jednou centrální vinutou pružinou, to vše si
vyžádalo nový tvar palivové nádrži. Zadní blatník byl opatřen nosičem,
který mohl být nahrazen dvoj sedlem. Pro tuto kombinaci byly do
vnitřního závitu rámu zašroubované stupačky. Vše jezdilo na devatenácti
palcových kolech s jednostrannými bubny. Po skončení výroby přišla
jednotná řada, která byla známá svou spoluprací mezi ČZ a JAWOU, která
přinesla 125 a 150 v podobně kývaček.
|
km