MANET
125 Typ S-125/03
byl v roce 1964 novým přírůstkem mezi skútry ze SLOVENSKA. Stal se
druhým skútrem po boku MANETA o obsahu 100 ccm. Jeho základní změnou
oproti bratříčkovi MANETU 100 byl, jak napovídá typové označení
motor, který dostal větší kubaturu. Zasloužilo se o to vrtání válce,
které bylo zvětšeno o šest milimetrů. MANET 100 a 125 byly naprosto
stejné motocykly, ale přesto se daly odlišit v jednom důležitém
detailu. Byl to výfuk, který se u 125 přestěhoval z levé na pravou
stranu (obrázek ukazuje MANETA 100). Dvoutaktní motor nové
konstrukce s nuceným chlazením byl opatřen dynamo startérem, na
kterém byla po celém obvodě přichycena příčná žebra zajišťující
funkci větráku. Na ventilátor byl napojen plechový plášť válce a
hlavy, na kterých bylo hliníkové žebrování pro lepší chlazení. Plášť
válce a hlavy sloužil jako nosník pro přichycení zapalovací cívky
spolu s kondenzátorem. Karburátor byl opatřen pro studený start
sytičem, ten se ovládal pomocí táhla pod řídítky. Karburátor byl
napojen na plechový vzduchový tlumič sání opatřený drátěnkou, přes
kterou byl vzduch filtrován. Motor měl čtyřstupňovou převodovku
opatřenou primárním převodem, který spojoval kliku a spojkový koš
pomocí Duplex řetězu. Spojkový koš byl vylepšen o středové jehlové
ložisko, které nahradilo klasický ocelový čep. Spojka byla ovládána
pomocí mechanismu, který byl umístěn na levém deklu motoru. Na
pravém deklu dynama, který byl součástí ventilátoru, se nacházelo
víčko, pod kterým byl ukryt přerušovač zapalování. Obě strany byly
pro seřízení předstihu, karburátoru a spojky snadno přístupné po
odklopení dvířek v zadním blatníku. Pro usnadnění přístupu k celému
motoru se odepnula na jeho pravé straně elektrická zástrčka sloužící
ke spojení se zadními blinkry a světlem a odšroubovali se spodní
šrouby spolu s nosičem. Pak stačilo nadzvednou zadní blatník spojený
s osmilitrovou nádrží a motor se dal díky výbornému přístupu z obou
stran obsluhovat. S motorem souvisí dvanácti voltová
elektroinstalace, která byla druhou lahůdkou tohoto stroje. Byla
rozdělena do čtyř okruhů, které byly samostatně jištěné
porcelánovými pojistkami, které se nacházely pod krytem umístěným
pod řídítky. U pojistek se nacházel přerušovač blinkru a spínacího
relé spolu s odporem. Pod touto elektrickou skříní se nacházely dva
šestivoltové akumulátory, které se staraly o spuštění startéru
současně sloužícího jako dynamo. K ovládání elektrovýzbroje sloužily
otočné přepínače na řídítkách určené pro světla, blinkry a
elektrickou houkačku. Řídítka byla z hliníkového odlitku, opatřena
drážkami, na kterém byl připevněn štít z plexiskla. Vše bylo
postaveno na čtrnácti palcových pneumatikách oproti svému
konkurentovi ČEZETĚ 501-502, která jezdila na dvanácti palcových
kolech. Přední kolo bylo odpruženo jednou centrální vinutou pružinou
spolu s kapalinovým tlumičem. Zadní kolo získalo dvě vinuté pružiny
s jedním kapalinovým tlumičem. Pro zaparkování se dal použít
dvouramenný anebo jednoramenný (policajt) stojánek, který byl
součástí každého MANETA. Každý MANET byl též vybaven plexisklovým
štítem pro nepřízeň počasí.
Skútr MANET se prodával v roce 1965 za 5.900 korun československých
a vyráběl se do roku 1967.
Po čase byl
upraven v podobě prototypu, který dostal nový kabát, ale bohužel se
již nedočkal sériové výroby.
|